Lipnice nad Sázavou

neoficiální stránky

Lipnice n.S. v tisku - rok 2011

Následující přehled představuje výňatky z tisku, které se nějakým způsobem týkají naší Lipnice n.S. Snažím se sledovat hlavně regionální tisk - tedy Deník havlíčkobrodska a Cestu vrchovinou. Není vyloučeno, že mi mnohé unikne - budu rád, když dostanu tipy, upozornění ...

5.11.2011





Lipnice nad Sázavou:
Rodina Jaroslava Haška sází na tradici.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 5.11.2011.

Svatomartinské husí hody připravuje Haškova rodina ve stylové restauraci U České koruny, v níž legendární spisovatel napsal tři ze čtyř dílů románu Dobrý voják Švejk ve světové válce.

Autorův hrdina válečnou anabázi prošel bez frčky a bez milenky, ale chuť na dobré jídlo si zajít nenechal. Svědčí o tom jeho nesmrtelné výroky. Švejk například vzpomíná:
„Z husích stehýnek jsme vyřezali špalíčky toho nejlepšího masa a hráli s nimi ovčinec na plátech čokolády”, nebo „Já jsem jednou vo sázku sněd čtyry husy a dvě mísy knedlíků se zelím”, ale také pohrdá jalovými housaty - „Zařvala dvě housata, ale to není žádné maso, to je měkkotina.”

Kulinářství táhne, jako katedrály
Lipničtí kuchaři připraví dva předkrmy - paštiku z husích jater s mandličkami a jeřabinovou omáčkou nebo husí játra na červeném víně s višněmi a hruškami, uvaří dvě husí polévky a z hlavních chodů hostům dá k výběru šest specialit. Budou to husí stehna, prsa a rolády v různých úpravách, na víně, na pivě, s dýňovým zelím, s mandlovou nádivkou, s houbovou omáčkou. A přílohy? - Šťouchané brambory, bramborové knedlíky, lokše a noky.
Přesně před rokem hostinec U České koruny navštívil viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a úspěšný spisovatel, Tomio Okamura. Muž japonsko-korejsko-českého původu Deníku řekl:
„Jen v rozvojových zemích činí tak vysoký podíl turistů v hlavním městě, jaký je v Praze, vypadá to, jakoby v regionech nebylo pro cizince nic zajímavého a přitom opak je pravdou.” Okamura přitažlivost míst dál od metropolí vidí v připomínce, že v nich žily vynikající osobnosti kultury a v dobré regionální kuchyni.

Turista má hlad za každého počasí
„Nesmíme se bát lokálních gastronomických specialit a místního piva, turista má hlad a žízeň za každého počasí a kulinářské zážitky patří ke spokojené dovolené stejně jako katedrály a obrazárny.”
Spisovatelův pravnuk Martin Hašek informoval, že husí hody začnou úderem poledne na svatého Martina, ať patron přijede na bílém koni či nikoli, a skončí čtvrtou hodinou po nedělním obědě.

Ivo Havlík


1.11.2011





Lipnice nad Sázavou:
Zastupitelé hovořili s lidmi o aktuálních problémech.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 29.10.2011.

Na přetřes přišlo při veřejném setkání i policejní obvinění bývalého lipnického starosty z několika trestných činů.

Setkání vedení obce s obyvateli Lipnice nad Sázavou se konalo ve čtvrtek večer v sále penzionu Brixen.
Starosta Leoš Bláha seznámil přítomné se stavem hospodaření obce, s refinancováním úvěrů, personálními změnami, výhledem rozpočtu na příští rok, novinkami na základní škole, opravami budov v majetku obce, přípravou projektů v rámci dotačního programu Obnovy venkova a v neposlední řadě i s hospodářskou trestnou činností bývalého starosty Ladislava Horkého, kterého už policisté obvinili z několika trestných činů. Bláha na úvod konstatoval, že hospodaření obce je v současné době ve stabilizovaném stavu.
„Obec platí faktury za služby či dodávky, dokonce jsme ve značné míře zaplatili vysoký podíl neuhrazených závazků z minulých let,” sdělil Bláha.  Ten seznámil obyvatele i s nutností refinancovat úvěry obce ve výši 4,4 milionů korun.
Lipnice nad Sázavou dříve platila dvěma bankám za úvěry 150 tisíc korun měsíčně. Uzavřela dlouhodobý úvěr ve výši 4,4 milionů, čímž vyplatila dva méně výhodné úvěry. Nyní bude po dobu deseti let splácet 110 tisíc korun čtvrtletně.
Dále byl obci poskytnut kontokorentní úvěr ve výši půl milionu korun na hrazení provozních výdajů. Obec za úvěr ručí jediným hodnotným majetkem, který má, a to lesními pozemky.
„Jedná se pouze o pozemky, nikoli o stojící stromy. Obec na těchto pozemcích může provádět běžnou hospodářskou činnost,” řekl starosta.

Kontrola tří finančních úřadů
Kontrolu vyúčtování dotací prověřují tři finanční úřady. To Lipnici nad Sázavou ztěžuje sestavení rozpočtu na příští rok.
„Tyto činnosti jsou velice rozsáhlé a nelze očekávat, že budou provedeny do konce tohoto roku ani do poloviny příštího roku,” připustil Bláha. Sestavit vyrovnaný rozpočet tak podle něj nebude vůbec jednoduché.
Dalším bodem programu byla základní škola, kde došlo k personální změně na postu ředitelky. Tou se na základě výběrového řízení stala Marie Opršálová, bývalá tamější učitelka.
„V letošním roce obec poskytla škole celkem 2,73 milionů korun, z toho 1 074 tisíc činila neuhrazená ztráta minulých let, kterou nyní obec musela doplatit,” informoval starosta.
Nová ředitelka pak informovala Lipnické o stále probíhající sbírce na pomoc škole, jejíž výtěžek půjde na obnovu vybavení školní kuchyně.
Obec chystá i čtyři projekty v rámci dotačních titulů Obnovy venkova. Na ně je možné čerpat až 90 % dotaci. Konkrétně jde o zpevnění komunikace v lokalitě U hradeb, opravu nádrže Kateřinka, kanalizaci pro školu, přilehlé bytové domy a dům s pečovatelskou službou a umístění mobiliáře na náměstí, který byl projektován v rámci celkové obnovy náměstí.
Posledním bodem zasedání bylo oznámení policie o zahájení trestního řízení vůči bývalému starostovi Ladislavu Horkému. Zastupitel a bývalý lipnický místostarosta, Jaroslav Prokš, chtěl tento bod z jednání stáhnout s odůvodněním, že bývalý starosta Horký není přítomen a byl řádně omluven.
Starosta Bláha s tím nesouhlasil a sdělil, že neříká nic jiného, než co je uvedeno v zápise ze zastupitelstva, který je veřejnou listinou. Příznivci bývalého starosty mezitím roznesli mezi přítomné letáky se seznamem, co všechno Ladislav Horký pro obec vykonal.
„Ale tady přece nikdo nezpochybňuje, že i za Horkého přišlo do obce velké množství peněz a že se udělalo velké množství práce. Ale pokud někdo udělal něco nesprávného, tak za to musí nést zodpovědnost,” reagoval místostarosta Marek Hanzlík, který vyjádřil poděkování každému, kdo pro obec v minulosti něco vykonal.

Petr Stránský


15.10.2011





Lipnice nad Sázavou:
V lipnické kauze viní policisté i podnikatele.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 15.10.2011.

Policejní rozkrývání činnosti bývalého vedení radnice v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku zasáhne i zřejmě i další lidi.

K někdejšímu lipnickému starostovi Ladislavu Horkému, kterého policisté viní z  rozsáhlých machinací s veřejnými penězi, přibyl další obviněný – šestačtyřicetiletý havlíčkobrodský podnikatel Pavel Pavlík.
Jeho firma Zapa interier se v Lipnici podílela na stavbě dvojdomků a pečovatelského domu. Podle kriminalistů měl Pavlík vystavovat fiktivní faktury na práce, které nikdy neprovedl.
„Nikdy jsem se na žádných podvodech vědomě nepodílel. Lipnice mi dlužila asi čtyřicet tisíc korun a připouštím, že jsem je od nich získal asi trochu nestandardním způsobem. Ale o žádných podvodech nic nevím. Navíc mi ještě část peněz dluží,“ řekl Pavlík.
Policie podnikatele Pavlíka obvinila z trestného činu a přečinu podvodu spáchaného ve formě pomoci. Za to mu hrozí až pět let vězení.
Trestní stíhání bývalého lipnického starosty Ladislava Horkého zahájila policie už minulý týden. Horký čelí obviněním z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele, zpronevěry, podvodu, zneužití pravomoci úřední osoby a úvěrového podvodu.
„Trestného činu zpronevěry se měl dopustit tím, že použil peníze, které obec obdržela jako účelovou zálohu na nákup pozemků, v rozporu s jejich určením. Získané peníze použil na úhradu jiných provozních výdajů obce,“ upřesnila Dana Čírtková, mluvčí krajského policejního ředitelství. Podvodu se měl podle ní dopustit tím, že do účetnictví obce zařazoval fiktivní doklady a faktury za práce a dodávky, které nebyly nikdy provedeny nebo byly provedeny v nižším rozsahu. „Peníze za faktury pak bývalý starosta sám inkasoval,“ dodala.
Úvěrový podvod pak spočíval v tom, že při sjednávání úvěru předložil exstarosta Horký bance dokumenty, které byly určené pro získání úvěru v jiném peněžním ústavu. „Svým jednáním způsobil škodu nejméně ve výši 2,5 milionu korun. V případě prokázání viny mu hrozí trest odnětí svobody až na osm let,“ řekla policejní mluvčí.

Roman Martínek, Petr Stránský


14.10.2011





Lipnice nad Sázavou:
Policie obvinila lipnického exstarostu.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 14.10.2011.

Policisté z odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství v Jihlavě vedou proti bývalému starostovi Lipnice nad Sázavou, Ladislavu Horkému, trestní stíhání.

Policie ČR ho obvinila z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele, zpronevěra, podvod, zneužití pravomoci úřední osoby a úvěrový podvod.
Šetření zahájili policisté na základě trestního oznámení, které 29. listopadu loňského roku podal na bývalé vedení obce nově zvolený starosta, Leoš Bláha.

Kontrola účetnictví poukázala na chyby
„Rozsah obvinění bývalého starosty mě nepřekvapuje,” sdělil včera Deníku Bláha. „Při kontrole účetních dokladů a hospodaření obce po nástupu do funkce jsem zjistil celou řadu pochybení,” dodal. Poslední kapkou bylo údajně zfalšované kolaudační rozhodnutí ke sportovnímu a sociálnímu zázemí u fotbalového hřiště, které vyústilo až v trestní oznámení na bývalé vedení obce.
Bývalý starosta Lipnice, Ladislav Horký, ve svém písemném vyjádření pro redakci Deníku, píše: „Snažil jsem se z Lipnice vytvořit místo, které návštěvníky jak z blízkého či dalekého nejen okolí osloví charizmatem, které má bezesporu již mnoho staletí, ale také postupně systematicky zvyšovat počet nových obyvatel. ... Snažil jsem se pro místní obyvatele zajistit obvyklý standard bydlení a služeb, které přísluší obcím, či městům. ... Jsem viněn. Pravda. Musím se hájit. Budu se hájit. Stojí za mnou práce, která je a vždycky bude na Lipnici vidět.”
Zastupitelé Lipnice nad Sázavou na svém posledním zasedání, které se konalo ve čtvrtek 6. října, pověřili starostu Leoše Bláhu vyčíslením škod způsobených obci v souvislosti s hospodářskou kriminalitou v rámci sděleného obvinění.
„Vyčíslení škod bude velmi složité a bude to nějaký čas trvat,“ připustil včera Bláha. „Musím úzce spolupracovat s právním zástupcem obce a s policejními vyšetřovateli, neboť něco bude řešeno v rámci trestně–právního řízení a něco pak bude muset být řešeno v samostatném občansko–právním sporu. Konkrétní částku si v této fázi netroufám odhadovat,“ řekl Bláha.
Výše škod bude také záležet na výsledcích kontrol finačního úřadu, které se týkají čerpání státních dotací a hospodaření obce. „Bude to běh na dlouhou trať, kontroly jsou náročné,“ uzavřel starosta Lipnice nad Sázavou Leoš Bláha.

Petr Stránský


28.7.2011





Lipnice nad Sázavou:
Lipnice prodala pozemek, o který se přihlásili rodiče Hušáka ze Sazky.





To je nadpis článku z deníku Idnes ze dne 25.7.2011.

Lipnice nad Sázavou prodala pozemek, který jí zřejmě vůbec nepatřil. Přihlásili se o něj totiž údajní majitelé a obec i kupce zažalovali u soudu. Podle informací MF DNES jde o manžele Hušákovy, rodiče bývalého generálního ředitele Sazky.

Protistranou sporu je obec a také místní obyvatel František Roček, který je v katastru nemovitostí zapsán jako současný majitel pozemku. Půdu v chatové kolonii od obce koupil předloni.
"Kupní smlouva je notářsky ověřena 29. prosince 2009 v Havlíčkově Brodě," řekl Roček. "Kupní cena? Asi čtyřicet tisíc korun," dodal po dotazu reportéra MF DNES.
Pozemek prodalo minulé lipnické zastupitelstvo. Pod kupní smlouvou jsou podpisy tehdejšího starosty Ladislava Horkého a Františka Ročka jako kupujícího. "Uvedený pozemek obec nabyla v dobré víře od Pozemkového fondu ČR," argumentuje současný starosta Lipnice Leoš Bláha.
"Obec nabyla vlastnická práva k pozemku převodem z majetku pozemkového fondu, přičemž byly splněny veškeré právní náležitosti," stojí v zápise z březnového jednání lipnického zastupitelstva. Problém s pozemkem se ale dosud nepodařilo vyřešit.

Žalobě čelí obec i kupec pozemku
Co se zapeklitou záležitostí dál? Vypadá to na soudní spor. "Pozemek v Lipnici nad Sázavou nebyl zapsán na listu vlastnictví pozemkového fondu a nebyl pozemkovým fondem převeden na obec," upozornil mluvčí Pozemkového fondu ČR Ivo Vysoudil.
Na adresu lipnických již přišla i žaloba. Soudu v Havlíčkově Brodě byla doručena v červnu. Žalovanou stranou je kromě obce i František Roček, žalujícími jsou manželé Hušákovi.
Případ měla soudit předsedkyně Okresního soudu v Havlíčkově Brodě Helena Geržová. Soudkyně ale upozornila Krajský soud v Hradci Králové, že se osobně zná s manžely Ročkovými. Krajský soud tedy rozhodl, že případ dostane na starost jiný soudce.
"Mohly by vzniknou pochybnosti o mé podjatosti," zdůvodnila soudkyně Geržová. Případ by se mohl začít projednávat začátkem září.
S obcí Lipnice nad Sázavou už se navíc pokoušel sjednat mimosoudní dohodu právník Roman Kyral z pražské advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol.
"Ano, byl jsem na jednání v Lipnici nad Sázavou. Více vám k tomu ale nebudu bez souhlasu klienta sdělovat," řekl právník Kyral, který zastupuje žalující stranu.

Pozemek nabízel manželům k prodeji
František Roček, který je řádně zapsán jako vlastník pozemku, chtěl manželům pozemek prodat. "Nabízel jsem, že půdu prodám manželům Hušákovým, ale nevím, proč bych měl platit poplatky za prodej. Na pozemku nelpím," říká Roček.
Ve hře je ale ještě je i jiná varianta: že pozemek prodá zpět obci.
Reportér MF DNES byl na místě v Lipnici. Na pozemku na okraji obce o rozloze 400 metrů čtverečních stojí dřevěná chatka. Místo je neudržované, trávník nebyl pokosen a v zahradě jsou jen dva stromy.
Oslovení sousedé v chatové kolonii neviděli nikoho, kdo by sporný pozemek udržoval. "Bydlím nedaleko sedm let, ale tam nikdo nejezdil," řekl muž středního věku, který šel právě kolem pozemku. Jméno uvádět nechtěl.

Miroslav Mareš


28.7.2011





Lipnice nad Sázavou:
Nesnadná úloha nových zastupitelů.





To je nadpis článku z týdeníku Cesta vrchovinou ze dne 26.7.2011.

Obec Lipnice nad Sázavou se šestisty padesáti obyvateli se již delší dobu potýká s nedostatkem finančních prostředků a je zadlužena. Je to výsledek špatného hospodaření minulého vedení obce.
Nové zastupitelstvo, zvolené na podzim loňského roku, se snaží ze všech sil hospodaření obce zlepšit. Podle starosty Leoše Bláhy je finanční situace zatím relativně stabilizovaná. Výrazným omezením výdajů, například na investice, na telefony, náhrady na cestovné a příjmy z těžby dřeva, v době nárůstu výkupní ceny, se vedení obce podařilo vytvořit finanční prostředky, které posloužily na úhradu závazků po splatnosti delší než devadesát dnů. Výše neuhrazených závazků po lhůtě splatnosti klesla z přibližně 1,8 miliónu korun v prosinci minulého roku na nynějších čtyři sta padesát tisíc. Situace se dostala do fáze, kdy věřitelé obce měli možnost podat návrh na konkurz. Aby se tomu zabránilo, představitelé obce s největšími věřiteli sjednali splátkové kalendáře, které dodržují.
Vlivem neplnění závazků ze strany obce se také hospodaření místní základní školy pohybovalo na hranici porušování rozpočtové kázně. Stav se poněkud zlepšil, když obec od loňského prosince do současné doby poskytla škole finanční prostředky v celkové výši 1,55 miliónu korun. Zmíněná sanace neuhrazených závazků se vztahovala k nejvíce problematickým provozním záležitostem školy a obce. Minulé vedení obce i současní funkcionáři se několikrát pokoušeli otevřít u Komerční banky další úvěr, což se nesetkalo s úspěchem. Podařilo se však uzavřít smlouvu o refinancování všech úvěrů obce s bankovním domem Volksban, a.s. Významnou úlohu při jednáních sehrál kraj Vysočina.
I v budoucnu Lipnice nad Sázavou bude zřejmě muset čelit sankcím ze strany státu za porušování podmínek pro udělení státních dotací na různé investiční akce, které se v obci uskutečnily. Podle starosty Leoše Bláhy jejich vývoj nelze nyní odhadnout, ale mohou dosáhnout částky mnoha miliónů korun. Oznámení o porušení podmínek pro udělení státních dotací podal v jednom případě bývalý starosta a ve druhém ministerstvo vnitra.
Tady je velký problém v tom, že účelovost použití státních dotací se prověřuje zpětně v průběhu až dvaceti let. A sankce za porušování jsou velmi tvrdé.
Bývalý starosta a místostarosta žalují obec za nevyplacené odměny po skončení jejich funkčního období. Celkem jde o částku dvěstě padesát tisíc korun a soudní výdaje ve výši přibližně sto tisíc korun. V případě místostarosty obec podala odpor s věcným odůvodněním, též proti starostovi se bude bránit.
"Osobně nepochybuji, že jednání bývalého vedení obce bylo v rozporu s dobrými mravy. Jeho výsledkem je škoda způsobená obci a jejím občanům. Jsme povinni škody prošetřit, což nám ukládá zákon o obcích", dodal L.Bláha.

mal


5.5.2011





Lipnice nad Sázavou:
Kavky, ty potvory, to je největší problém ...





To je nadpis článku z týdeníku Cesta vrchovinou ze dne 26.4.2011.

Jako hrad Lipnice nerozlučně patří k obci Lipnice nad Sázavou, patří ke hradu jeho dlouholetý kastelán a nyní i místostarosta obce, Marek Hanzlík.

Jak dlouho již děláte kastelána hradu Lipnice a jak jste se k tomu dostal ?
"Kastelána dělám již devatenáctým rokem. Tuto práci jsem dělat chtěl a o konkurzu na správce Lipnice jsem se dozvěděl z novinového inzerátu v roce 1992 a pak jsem úspěšně prošel výběrem."

Přibral jste si k tomu práci místostarosty Lipnice nad Sázavou. Dají se ty práce propojit ?
"Tak trochu to spolu souvisí a propojit se to určitě dá."

Organizujete na hradě různé akce, kde nacházíte inspiraci a máte k tomu spolupracovníky ?
"Na celý návštěvnický provoz včetně kulturních akcí jsme na hradě jen dva a tak se opíráme i o dlouholeté spojence. Například šermíře Sígry z Pelhřimova či naše lipnické kamenosochařské středisko, které letos opět uspořádá na hradě v červnu tradiční sochařské sympozium."

Chystají se na hradě a jeho okolí nějaké nové věci či opravy ?
"Opravy jsou nachystány, ale již druhým rokem šetříme ve státním rozpočtu a to je na státních památkách citelně znát. Nutně bychom potřebovali zajistit peníze na statické zajištění torza Velké věže."

Co chystáte na tuto sezónu ?
"Obvyklý program, ze kterého bych rád upozornil na noční prohlídky. Vzhledem k specifikům hradu Lipnice jsme to dlouho odkládali, ale tento rok bychom to ve spolupráci se sígrovskými šermíři rádi vyzkoušeli."

S čím se ve vaší práci nejvíce potýkáte ?
"S kavkami, ty potvory nám soustavně ozobávají šindelové střechy, ale bez nich by to nebylo ono. Jejich hejno patří k Lipnici stejně, jako krásné výhledy či čerstvý vítr."

Z hradu máte pěkný přehled nad celou Lipnici. Jaké máte předsevzetí, co by se mělo v Lipnici změnit ?
"Bylo by potřeba dokončit vše, co je rozpracované a alespoň udržet to, co tu máme. Pak se uvidí. Ale jsem přesvědčený, že Lipnice má skutečně velký potenciál."

Jaké je vaše největší přání do budoucna ?
"Spokojená rodina, dobrá práce a co nejvíce spokojených návštěvníků v naší obci a na našem hradě."

sta


4.5.2011





Lipnice nad Sázavou:
Den u hasičů v Lipnici n.S.





To je nadpis článku z týdeníku Cesta vrchovinou ze dne 26.4.2011.

Po nějakém čase jsem navštívil dobrovolné hasiče v Lipnici nad Sázavou. Patří v obci mezi ty, kteří se tu starají o to, aby se v obci „něco“ dělo. Přijel jsem v pátek 15.dubna, zrovna když se ZŠ v Lipnici pořádali Den Země. Žáci se měli možnost seznámit s vybavením zbrojnice a velitel Roman Bruknar, spolu s dalšími členy zásahového družstva, jim ukázali, jak takové vybavení funguje a k čemu se používá.
„Na 30.dubna připravujeme čarodějnice, které budou na hradě. Bude tu soutěž o nejlepší masku, upálení čarodějnice a další věci. Loni byla slušná návštěva a tak věříme, že letos to bude ještě lepší,“ pochlubil se starosta hasičů Miloslav Čapek.
Pak se rozpovídal o dalších připravovaných akcích. „Chceme dodržet tradici Haškovy Lipnice. Bohužel není moc peněz a tak to bude před hasičárnou, asi pod názvem Haškova veselice.“
„A zítra máme svoz šrotu,“ přidal se Roman Bruknar. „Musíme si na ty akce nějak přivydělat,“ usmál se.
Dobrovolní hasiči mají před sebou i jednu velkou akci. A nejde o žádnou legraci. Bude se tu konat krajské cvičení a oni dostali na starost zajištění tohoto úkolu. Do obce se sjede přes čtyřicet jednotek. Je již připraveno parkování pro soutěžící a návštěvníky, vytyčena trasa cvičení, občerstvení. „Problém byl trochu s tím, aby bylo u hradu dostatek vody pro cvičící jednotky,“ informoval Miloslav Čapek. „Ale už jsme si to všechno vyzkoušeli a bude to klapat.“
„Pojedeme také na Pyrocar v Přibyslavi,“ přidal se Roman Bruknar. „A dnes odpoledne máme výcvik na stanici v Havlíčkově Brodě.“
Před odjezdem na výcvik se někteří odešli domů naobědvat, další opravovali požární cisternu a já se, za doprovodu Miloslava Čapka, šel podívat na moc pěknou sbírku hrníčků jeho maminky.
Byly dvě hodiny odpoledne. Roman Bruknar oznámil vysílačkou na dispečink hasičů, že vyjíždí na výcvik do Havlíčkova Brodu a cisterna s členy zásahového družstva vyrazila. A já s nimi.

sta


2.5.2011





Lipnice nad Sázavou:
Škola tentokrát patřila helvetskému kříži.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 2.5.2011.

V poznávání zemí Evropy jsou žáci druhého stupně lipnické základní školy skutečnými mistry. Tentokrát si společně se svými kantory „posvítili“ na Švýcarsko. Proto v sobotu vlála na budově školy vlajka Švýcarské konfederace.
„Každý rok si žáci vyberou některou z evropských zemí a té se pak v rámci projektového dne věnují,“ uvedl učitel František Roček a dodal, že Švýcarsko přišlo v Lipnici na řadu po Velké Británii, Francii, Itálii, Švédsku a Nizozemsku. „Každá třída si zvolí vhodnou formu a jejím prostřednictvím pak určenou zemi představí ostatním,“ vysvětlil Roček.

Sýrové a čokoládové království
Deváťáci představili Švýcarsko prostřednictvím jeho známých sportovců. Osmáci vsadili na televizní vysílání, sedmáci na zájezd a obě tyto třídy uvedly o alpské zemi celou řadu zajímavostí. Šesťáci si pro změnu připravili hru o sýrovém a čokoládovém království. A právě jejich podání bylo ve škole označeno za nejzdařilejší.
„Děj pohádky jsme vymýšleli ve třídě všichni společně,“ řekly Kristýna Poništová a Barbora Nováčková, žákyně šesté třídy a na otázku, jestli vítězství kolektiv překvapilo, s úsměvěm odpověděly, že ne. „Celá třída věděla, že se pohádka bude líbit,“ dodaly dívky. Vedení školy šestou třídu odměnilo tisícikorunou. Tu žáci promění v nějakou novou pomůcku, nebo ji utratí na školním výletě.
„Součástí projektu byly v uplynulých letech i návštěvy uvedených zemí. Letos poprvé se nám to, a to z organizačních důvodů, nepovedlo. Věřím ale, že příští rok už na tuto tradici navážeme,“ poznamenal Roček.
A pokud vás zajímá, kterou zemi budou žáci lipnické školy poznávat příště, pak vězte, že se dost možná rozhodnou pro Turecko, Španělsko nebo Slovensko.

Jaromír Kulhánek


2.5.2011





Lipnice nad Sázavou:
Schválili rozpočet za minutu dvanáct.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 2.5.2011.

Doslova za minutu dvanáct schvalovali na mimořádném zasedání zastupitelé Lipnice nad Sázavou obecní rozpočet. Ten museli odhlasovat v pátek večer, protože 30. duben je posledním dnem, dokdy musí být rozpočet schválen. Obec bude hospodařit s částkou 17,3 milionů korun. Jak již dříve Deník informoval, obci chybí zhruba šest milionů korun na krytí výdajů.
„Při shánění této částky jsme bohužel neuspěli ani v naší bance, ani v jiné bance, ani na kraji Vysočina,“ podotkl starosta Leoš Bláha.
Krajští zastupitelé na svém březnovém zasedání sice odmítli finanční problémy Lipnice sanovat přímo, ale bez pomoci obec nenechali. „Vedení kraje dojednalo schůzku s vedením banky, která spravuje finanční prostředky kraje. Jen díky intenzivnímu jednání na vrcholné úrovni přislíbila banka převzít finanční závazky obce. Smlouvu bychom měli podepsat do měsíce,“ informoval Bláha.
„Ale protože ke dni schvalování rozpočtu obce tato smlouva ještě uzavřena není, museli jsme změnit v rozpočtu výdajovou položku financování na příjmovou položku prodej nemovitostí. Je to pouze formální opatření, abychom dodrželi literu zákona, ve skutečnosti žádný majetek obec neprodává,“ popsal transakci Bláha.
Po uzavření smlouvy s novým bankovním ústavem srovná obec rozpočtovým opatřením položky v rozpočtu se skutečností. Pro zadluženou obec je úvěr jedinou možností. „Naši situaci zkou〜malo několik právníků a analytiků, nemáme jinou možnost,“ sdělil Bláha. Jediný volný majetek, se kterým obec může disponovat, je les. Z katastru nemovitostí se starosta postupně dozvídá, že prakticky veškerý ostatní nemovitý majetek obce byl v minulých letech dán do zástavy. Některé zástavní smlouvy vyprší až v roce 2022.

Nejasnosti za miliony
Starosta Bláha s místostarostou Hanzlíkem nyní intenzivně kontrolují hospodaření. Účetnictví obce prověřuje také policie, která již několikrát měla vyšetřování uzavřít, ale stále se objevují nové a nové případy.
„Opět jsem musel rozšířit trestní oznámení na bývalé vedení obce. Doufali jsme, že do února budeme mít za sebou zjišťování nedostatků z minulosti a začneme řešit problémy, ale každý měsíc se objevují další nesrovnalosti v účetnictví,“ posteskl si Bláha. „Částku, která vykazuje určité nejasnosti, odhaduji řádově na miliony,“ poukázal starosta.
Obec se i přes složitou finanční situaci snaží udržet základní školu, která je s pětašedesáti žáky v devíti ročnících nejmenší základní školou v kraji.
Od listopadu do dubna napumpovalo nové vedení obce do školy už 1,1 milionu korun. Škola ale na provoz a splacení vnitřního dluhu potřebuje částku minimálně dvojnásobnou. Na únorovém setkání obyvatel Lipnice se zastupiteli padl návrh na zřízení sbírky pro školu. „Bohužel, dosud vytvoření fondu bránily administrativní záležitosti, ale v dohledné době by už měly být formality vyřízeny a nic tedy nebude bránit tomu, aby škola zaregistrovala sbírku a otevřela transparentní účet, kam budou moci dárci přispívat na udržení školy v naší obci,“ uzavřel starosta Lipnice nad Sázavou Leoš Bláha.

Petr Stránský


2.5.2011





Lipnice nad Sázavou:
Cena Ď a výročí narození Jaroslava Haška.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 2.5.2011.

Milan Dušák, ředitel Soukromé vyšší odborné školy grafické a Střední umělecké školy v Jihlavě, převzal v sobotu odpoledne v Lipnici nad Sázavou Cenu Ď, a to za podporu zřízení pamětní bronzové desky havlíčkobrodskému rodákovi, herci Pavlu Landovskému. Cenu, stylizované skleněné písmeno Ď ze sklářské huti ve Velkém Oseku, mu v penzionu U České koruny v Lipnici nad Sázavou předal Richard Langer, autor projektu Cena Ď, která u mapuje mecenášské a sponzorské počiny v České republice, a Richard Hašek, majitel uvedeného lipnického penzionu.

„Milan Dušák se stal držitelem krajské Ceny Ď, tedy ceny děkujeme. Rozhlodlo o tom tříčlenné hodnotící kolegium. Díky tomu postoupí do celostátního finále, které se uskuteční 21. června v pražském Národním divadle,“ uvedl Richard Langer. Ten dodal, že společně s Milanem Dušákem byly v Kraji Vysočina na Cenu Ď nominovány další čtyři subjekty. A to Hitrádio Vysočina za podporu Dětského domova Jihlava a Dětského domova Senožaty, dále občanské sdružení Sdílení za podporu telčského Domova pro seniory, DUP – družstvo Pelhřimov pivovar Poutník za podporu Kulturního zařízení města Pelhřimova a také Milada Jiráčková a občané Kozlova za podporu Denního a týdenního stacionáře Jihlava.

Richard Hašek, vnuk světoznámého spisovatele Jaroslava Haška, který je na Lipnici pohřben, v souvislosti s udělováním uvedené ceny připomněl existenci dokumentu z 9. června roku 1922. Jeho prostřednictvím projevil Jaroslav Hašek zájem finančně pomoci pražskému slepeckému domu vojáků 1. světové války.

„Jde o unikátní archiválii tehdejšího policejního ředitelství v Praze,“ upřesnil Richard Hašek a vyzdvihl tak sociální cítění svého děda, který se 30. dubna 1883, tedy přesně před 128 lety narodil. „Proto jsme se s Richardem Langerem dohodli, že vyhlášení krajské Ceny Ď uskutečníme na Lipnici a v tomto termínu,“ pokračoval Hašek.

V sobotu do Lipnice zavítala řada známých osobností. Byli mezi nimi například i znalec literárního odkazu Jaroslava Haška, literární vědec a spisovatel Radko Pytlík, nebo režisér Antonín Kachlík. Přítomni byli také členové Klubu přátel vojenské historie v dobových rakousko-uherských uniformách.

Jaromír Kulhánek

22.3.2011





Lipnice nad Sázavou:
Kraj Lipnici peníze nepůjčí.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 22.3.2011.

Zastupitelé kraje Vysočina v úterý neschválili žádost obce Lipnice nad Sázavou o čtyřmilionový úvěr.
O ten požádali krajské představitele starosta Lipnice Leoš Bláha a místostarosta Marek Hanzlík, a to v souvislosti s více než šestimilionovým schodkem v obecním rozpočtu.
Náměstek hejtmana Vladimír Novotný sdělil, že krajští úředníci provádějí dílčí přezkoumání obecního hospodaření. Úplnou prověrku podle něj nelze udělat, protože část dokladů má policie, která prověřuje hospodaření obce v minulém volebním období.

Precedens

Návrh na zamítnutí půjčky Novotný zdůvodnil tím, že by to mohl být precedens pro další obce. „Krajský rozpočet s takovými půjčkami nepočítá,“ uvedl.
„Nečekal jsem, že nám půjčku zastupitelstvo kraje schválí, byl by to opravdu precedens, ale zároveň jsme o ni nemohli nepožádat,“ zdůvodnil starosta Leoš Bláha. „Jsem potěšen, že vedení kraje i zastupitelé deklarovali Lipnici právní a organizační pomoc při řešení nelehké situace,“ ocenil starosta Bláha.
Rozpočet Lipnice nad Sázavou je značně napnutý, přestože provozní výdaje byly seškrtané na minimum a obecní úřad funguje v úsporném režimu. Výdaje činí 17,3 milionů korun, do této částky se však promítly závazky z minulých let a reálně hrozící třímilionová vratka státní dotace za porušení podmínek při prodeji domů v lokalitě U hradeb. Také je nutné přičíst splátky úvěrů ve výši 543 tisíc. Na druhé straně příjmy obce činí pouze 11,6 milionů korun. Obci tak na krytí výdajů chybí 6,2 milionů.
Lipničtí zastupitelé pověřili starostu Leoše Bláhu jednáním s bankou o poskytnutí úvěru, případně refinancování stávajících půjček. „Bez finanční pomoci banky nebo jiného subjektu nebudeme schopni chod obce ufinancovat,“ potvrdil Leoš Bláha.
Další možností je prodej obecního majetku. Do dubnového zasedání dostali lipničtí zastupitelé za úkol vytipovat, který obecní majetek by bylo možné zpeněžit.

Petr Stránský

12.3.2011





Lipnice nad Sázavou:
Lipnice shání šest milionů.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 14.3.2011.

S aktuální finanční situací obce seznámil ve čtvrtek starosta Leoš Bláha lipnické zastupitele.
„Rozpočtované výdaje činí zhruba 17,3 milionů korun, příjmy 11,6 milionů, dalších 543 tisíc činí splátky přijatých půjček. Z této bilance vyplývá, že obec má nekrytých přibližně 6,2 milionů korun,“ shrnul starosta Leoš Bláha.
„Do rozpočtu byly zaneseny veškeré známé závazky, včetně velmi pravděpodobné vratky státní dotace na výstavbu domů v lokalitě U hradeb, ale pouze ve výši vratky, která činí 3,3 milionů korun, nikoliv ve výši případných sankcí nebo penále,“ upozornil zastupitele místostarosta Radek Hanzlík. „Návrh rozpočtu obsahuje i úsporný způsob vedení obce,“ dodal Hanzlík.

Požádali kraj
„Je nutné připomenout, že výdajová část rozpočtu je zatížena dluhy z minulých volebních období,“ podotkla zastupitelka Lenka Bláhová.
„Jednali jsme velmi intenzivně s mnoha odbory kraje Vysočina i s hejtmanem Jiřím Běhounkem a požádali jsme kraj Vysočina o úvěr. Tato žádost byla zařazena na pořad zasedání kraje dne 22. března,“ informoval starosta.
„V předchozích obdobích neschválila banka tři žádosti obce o úvěr, a to z důvodu nevyjasněných nárůstů výdajů v letech 2007 až 2009 a nedostatečně připravených žádostí. Když v prosinci loňského roku žádalo o úvěr nové vedení obce, tak jsme se dozvěděli, že obec, když neuspěla u své banky, šla pro úvěr k jiné, a tím došlo k porušení podmínek úvěrové smlouvy. Nyní opět musíme požádat o úvěr. Proto žádám zastupitelstvo, aby mě pověřilo jednáním o úvěr ve výši šesti milionů korun a k projednání možného refinancování stávajících úvěrů. To znamená, že některá jiná banka by mohla převzít závazky obce,“ nastínil situaci starosta. Zastupitelé schválili pověření starosty jednáním o úvěr.

Splátkový kalendář
Obec uzavřela splátkový kalendář s vlastníkem a provozovatelem veřejného osvětlení, před dohodou je také splátkový kalendář s dopravcem zajišťujícím autobusové spojení a také s firmou vyvážející tuhý komunální odpad.
„V účetnictví obce se objevily zfalšované faktury v celkové výši 197 tisíc, dvojité platby hotově i převodem za jednu práci ve výši 47 tisíc korun, dvakrát fakturované stejné práce zatím v neupřesněné výši. Tyto skutečnosti jsou předmětem vyšetřování hospodářské trestné činnosti,“ informoval starosta Bláha.
„Obec eviduje závazek 650 tisíc za neodebranou zeminu. Objednavatelem, na kterého jsou psané veškeré dokumenty, je obyvatelka z Lipnice, která při osobním pozvání potvrdila, že veškeré písemnosti jí jsou neznámé a její podpisy na nich jsou falešné. Z toho vyplývá, že obec nemá finanční prostředky komu vrátit, případný nárok na doplatek ve výši 650 tisíc musí být řádně doložen,“ informoval dále starosta.
Závěrem dostali zastupitelé nemilý „domácí úkol“. Mají do příštího zasedání navrhnout, který majetek obce by bylo možné odprodat.

Petr Stránský

12.3.2011





Lipnice nad Sázavou:
Základní škola v Lipnici nad Sázavou zůstává devítiletá.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska.

Budoucnost lipnické základní školy byla jedním z bodů čtvrtečního zasedání lipnického zastupitelstva. „Nepříznivý vývoj ve financování základní školy a nepříznivý vývoj v počtu žáků vedl logicky k úvaze o redukci školy, a to ke zrušení druhého stupně. Po širokých diskusích s vedením školy, okolními obcemi, krajským úřadem a lipnickými obyvateli se vedení obce rozhodlo podpořit udržení druhého stupně,“ řekl úvodem starosta obce Leoš Bláha.
„Vedení školy přistoupilo k dalším úsporným opatřením, jak ve mzdových nákladech, tak v nákladech na provoz budovy školy,“ informoval zastupitele starosta.
Finanční situaci školy přiblížila hospodářka Helena Ondráková. „Letos je třeba zajistit z obecního rozpočtu částku 2,75 milionu korun. Tato částka zahrnuje náklady na financování provozu budovy, doplatek na mzdy zaměstnanců a splacení dluhu obce vůči škole, který ke konci roku činil jeden milion a sedmdesát tisíc korun, “ sdělila Ondráková.
„Od listopadu jsme do školy napumpovali 702 tisíc korun, z toho 500 tisíc šlo na školu v letošním roce,“ informoval dále Leoš Bláha. Zastupitelé podpořili také návrh, který zazněl na veřejné schůzi 10. února, a to založit sbírku na pomoc škole.
„Navrhujeme vedení základní školy založit a vést veřejnou sbírku. Zároveň je potřeba se pokusit stabilizovat počet žáků, což by se mohlo díky vysokému počtu dětí v mateřské škole alespoň krátkodobě podařit,“ informoval starosta Lipnice Leoš Bláha.
Do získávání žáků se aktivně zapojila i ředitelka školy Blanka Lhotková. „Jednala jsem s fondem ohrožených dětí, další možností je oslovit přes charitu matky s dětmi v azylovém domě, kterým bychom mohli nabídnout bydlení,“ sdělila ředitelka.

Nejmenší devítiletka v kraji
Všech devět zastupitelů hlasovalo pro zachování školy ve stávající podobě, tedy devítiletou. „A to přesto, že zatím není pro letošní rok vyjasněno financování obce, a také přesto, že jsme byli vedením krajského úřadu vyzváni k úvaze nad existencí druhého stupně lipnické školy, která je počtem 67 žáků nejmenší devítiletou školou v kraji Vysočina,“ uzavřel starosta obce Leoš Bláha.

Petr Stránský

7.3.2011





Lipnice nad Sázavou:
Dílo sochaře propojí Haška a Hellerův román Hlava XXII.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska.

Malebné okolí Lipnice nad Sázavou by mělo ozdobit další dílo sochaře Radomíra Dvořáka. Po monumentálních sochách v místních kamenolomech a obří jednohubce pod lipnickým hradem chce brodský sochař vytvořit dílo inspirované válečným románem Josepha Hellera Hlava XXII.
„Ve volné krajině bude umístěna monumentální žulová Haškova hlava sestavená z osmi segmentů. Jeho podoba bude odvozena z portrétu Richarda Haška, vnuka spisovatele Haška,“ informoval o svém novém projektu Dvořák.
Proč se rozhodl pro spojení Haška a románu Hlava XXII? „Haškův Švejk i Hellerova Hlava XXII patří mezi nejslavnější díla světové prózy dvacátého století. V obou případech se jedná o protiválečné romány. Zároveň jde o díla satirická a humoristická. Jak známo z doslechu, Heller občas přiznával a občas popíral, že by se inspiroval Švejkem pro stvoření postavy kapitána Yossariana z Hlavy XXII. V pokračování románu z let devadesátých pod názvem Closing Time však kontextovou souvislost mezi oběma postavami využívá a navíc je dává do souvislosti s Kafkovým Josefem K,“ komentoval česko-americkou inspiraci připravovaného monumentu Dvořák.
Více než dva a půl metru vysoká socha z místní žuly vážící kolem dvaceti tun by měla tematicky navazovat na bronzovou pamětní desku věnovanou příjezdu Jaroslava Haška, která je k vidění na nádraží ve Světlé. Bude umístěna na trase autorovy pěší pouti ze Světlé na Lipnici.

Lokalita není ještě určena
Kam přesně se na lipnickou Hlavu XXII budou chodit dívat místní i turisté, ještě není zcela jasné. Autoři projektu zatím zvažují více variant. Podobně ještě není rozhodnuto, který Švejkův citát bude v několika jazycích uvedený na volných plochách sochy. Kandidátem na vítěze je například Švejkova věta: Ba jo, žádnej člověk neví, co bude vyvádět za pár milionů let, a ničeho se nesmí vodříkat.
Odhalení nového díla, které je plánováno na rok 2013, by proto mohlo mít i mezinárodní účast.

Zuzana Klementová

5.3.2011





Lipnice nad Sázavou:
Dřevěná Lipnice bude pokračovat.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska.

Již třetí ročník Dřevěné Lipnice zorganizuje také letos Ladislav Horký, který coby bývalý starosta obce stál i za předchozími dvěma ročníky.
„Dát dohromady společenství sochařů z celé republiky nebyla sranda. Na druhou stranu se tu setkávali začátečníci s mistry a našli společnou řeč, když chtěli něco vytvořit. Dřevěná Lipnice je jako moje dítě,“ sdělil Ladislav Horký.
Setkání sochařů a řezbářů se bude konat koncem července na dvoře Galerie U Jindřicha na náměstí v Lipnici nad Sázavou.

Petr Stránský

15.2.2011





Lipnice nad Sázavou:
Dobrovolní hasiči v Lipnici n.S.





To je nadpis článku z týdeníku Cesta vrchovinou ze dne 15.2.2011

O založení hasičského sboru v Lipnici nad Sázavou poprvé začalo mluvit deset mladíků v polovině srpna 1873 při cvičení zpěvu s učitelem Antonínem Svobodou. Ten také přislíbil, že s touto záslužnou myšlenkou seznámí městskou radu. Představitelé městečka měli ještě v živé paměti největší požár v Lipnici, ke kterému došlo v neděli 19.září 1869. Tehdy vyhořel nejen hrad, ale i 61 stavení, mezi nimi kostel, škola, radnice a také 18 obilím zcela naplněných stodol. Představitelé městečka slíbili, že po ustavení sboru mu opatří potřebné nářadí a budou jej každý rok podporovat částkou 40 zlatých. Letos, v měsíci srpnu, již uplyne 138 let, co byl sbor v Lipnici nad Sázavou založen. Stalo se to čtyři roky po ničivém požáru hradu 1869. Sbor byl založen s jediným cílem: "ku prospěchu obce."
"Hesla se určitě snažíme držet, i když je to někdy opravdu těžké," rozpovídal se současný velitel, jednadvacetiletý Roman Bruknar. "Do jednotky dobrovolných hasičů jsem vstoupil v roce 2004 a od 3.3.2007 jsem byl na členské schůzi zvolen velitelem. Jsem rád, že o naši činnost má zájem stále více mladých z obce."
Sbor v roce 2011 čítá celkem 56 členů včetně 12 dětí. Nejstarší člen Václav Šafránek, kterému je 84 let, je členem již 63 let. Jednotka požární ochrany má 14 členů, kteří absolvují řádná školení a pravidelný výcvik.
Na podzim roku 2005 jsme začali s větší rekonstrukcí našeho vozidla," informoval další člen jednotky Michal Sudek. "Ta cisterna je vyrobená v roce 1984. Jednalo se o opravu čerpacího zařízení, očištění a nástřik zásobních nádrží na vodu a pěnu. Po této opravě jsme ale neskončili a i nadále pokračujeme stále v opravách a modernizaci veškeré techniky. Roman nám jde příkladem."
"To auto jsme sestavovali z různých náhradních dílů a nyní je jedno z mála, co dovede nasávat vodu," pochlubil se Roman Bruknar. "Od roku 2009 jsme také začali s postupnou rekonstrukcí místnosti ve zbrojnici. První byl výstrojní sklad, ve kterém jsou uloženy nové zásahové obleky a ostatní výstroj. Následující rok byl zrekonstruován víceúčelový sklad, kde jsou uloženy věci k provozu budovy a na kulturní akce."
Cisternová automobilová stříkačka CAS 25 je požární automobil určený k rychlému zásahu při požáru v místech s nedostatkem vody. Cisternovou automobilovou stříkačku tvoří podvozek Š 706 RTHP, trambusová karosérie pro osmičlennou posádku, nádrže na vodu a pěnidlo, čerpací zařízení a ukládací prostory pro požární příslušenství. Hasiči v Lipnici jsou na svoji cisternu právem hrdi.
"Po dlouhé odmlce byl založen v říjnu 2006 hasičský kroužek. První schůzky se zúčastnilo šest dětí. Dnes má sbor ve svých řadách již 12"hasíků". Hasíci se seznamují s hasičskou výstrojí a výzbrojí a učí se s ní správně zacházet. V letních měsících trénují požární útok a své zkušenosti a um zúročují na soutěžích v požárním sportu. Mimo jiné pomáhají při přípravách akcí, které každoročně pořádáme," přidal další informaci Michal Sudek.
Na výroční schůzi 16.1.2010 byl zvolen nový starosta SDH Miloslav Čapek, velitelem JSDHO zůstal Roman Bruknar. Ukázal mi i dekret za účast jejich jednotky na překonání rekordu v dálkové dopravě vody. "Bylo s tím hodně práce, aby to všechno klaplo. Naše jednotka přepravovala vodu na 400 metrech."
Rekord padl v sobotu 8.5.2010. Do areálu westernového městečka Šiklův mlýn již od pátku najížděla hasičská technika z celé ČR a na start ke zdolání nového rekordu na trasu Dolní Loučky - vrchol Devět skal ve Žďárských vrších v délce 63,46 km s převýšením trati 541 metrů vyrazilo v ranních hodinách 287 Sborů dobrovolných hasičů. Bylo zapotřebí 3 553 kusů hadic "B", 234 čerpadel, 291 radiostanic a 2 592 hasičů (z toho jich 1 669 přijelo na Žďársko z jiných částí republiky). Rekord byl Agenturou Dobrý den z Pelhřimova deklarován v 17,40 hod. Poslední úsek byl obsluhován historickou parní stříkačkou, kterou dovezli dobrovolní hasiči z Roztok u Jilemnice. V době rekordu bylo v hadicovém vedení celkem 300m3 vody a bylo přemístěno 580 m3 vody. V době čerpání protékalo v hadicích 36 m3 za hodinu.
"Snažíme se, aby naše činnost byla v obci vidět, " řekl v závěru Michal Sudek, který u našeho vyprávění opravoval masku medvěda. "Budeme pořádat masopust, nevšední čarodějnice, Haškovu Lipnici, Den země a další akce."
Jednotku tento rok čeká velká a zodpovědná akce. V Lipnici se bude konat soutěž JSD IZS kraje Vysočina. Hasiče čeká výběr tratě, vyhledání místa pro vozidla ostatních jednotek a také místa pro parkování návštěvníků a celková organizace akce.

sta

13.2.2011





Lipnice nad Sázavou:
Lipničtí chtějí školu zachránit.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 12.2.2011

Budoucnost školy a finanční situace obce. To byla hlavní témata čtvrtečního veřejného setkání zastupitelů s obyvateli Lipnice, které se konalo od 18 hodin v penzionu Brixen.

Zaplněný sál byl svědkem živé diskuse. Nejprve vedení obce nastínilo obyvatelům současnou finanční situaci školy. „Roční provoz školy stojí zhruba 900 tisíc korun, náklady na mzdy 700 tisíc a k tomu má škola neuhrazený dluh z minulých let ve výši jeden milion a sedmdesát tisíc korun,“ řekl v úvodu místostarosta Marek Hanzlík.

Získat žáky a šetřit

Obci s více než třímilionovou dírou v rozpočtu totiž hrozí, že nebude schopna ufinancovat svoji devítiletku, kterou navštěvuje jen 68 žáků.
Situace je podle místostarosty problematická. „Výstavba stále vázne a přes dlouhou přípravu se ještě ani nezačalo. Prudce klesá počet žáků a dlouhodobě klesá také přirozená spádovost. Děti z Dolního Města nebo Krásné Hory, které dříve dojížděly do Lipnice, jezdí do městských škol,“ posteskl si Hanzlík.
Lipnice má v současné době jeden volný byt a uvažuje i o možnosti přilákat pěstounskou rodinu s více dětmi.
Zatímco školu trápí nízký počet žáků, školka hlásí plný stav. „Proč nezařídíte, aby děti ze školky chodily do naší školy?“, ptala se jedna z obyvatelek Lipnice. „Rozhodnutí záleží na rodičích. Přišli, oznámili důvod a my jsme je museli respektovat. Nemůžeme je přemlouvat a bohužel většinou byli už rozhodnutí,“ sdělila ředitelka školy Blanka Lhotková. „Co by bylo s budovou, kdyby se zavřela škola?“ zněl další dotaz. „O takové variantě vůbec neuvažujeme,“ namítl starosta Leoš Bláha.
„Škola a obec jsou spojené nádoby, a my hledáme způsob, jak zachovat školu v celku,“ řekl Bláha. Vedení obce však nevylučuje, že ke zrušení druhého stupně nakonec dojde, pokud se obci nepodaří zajistit finance.
„Nechtěl bych zrušit druhý stupeň školy, protože nevěřím, že by ho obec dokázala obnovit,“ řekl bývalý starosta Ladislav Horký. „Ale když nejsou peníze na provoz, tak co jiného zbývá?“ namítl kdosi z publika. „Od toho je tu nové zastupitelstvo,“ reagoval Horký. „Ale vy jste také zastupitel, tak navrhněte, kde na to reálně vzít,“ namítli občané. „Já jsem teď odstavený,“ reagoval Horký. „To je alibismus,“ neslo se sálem.

Lipničtí sobě

S konstruktivním návrhem přišel jeden z obyvatel Lipnice, pan Šťastný. „Nikoho z nás by tisíc korun ročně nezruinovalo.“ „Založíme transparentní fond pro školu,“ navrhl další obyvatel. Veřejnost nápady odměnila potleskem. „Je to velkorysý návrh, za který děkujeme a budeme o něm uvažovat,“ poděkoval místostarosta Hanzlík. „Je otázkou, jestli příští rok nebudeme tuto sbírku dělat znovu,“ zamyslel se místostarosta.
„Potřebujeme sehnat peníze, ten kdo nám bude půjčovat, bude chtít záruky. Je možné, že budeme muset zastavovat některý z obecních majetků, tak aby vás to pak nepřekvapilo,“ informoval veřejnost místostarosta.
„Jestli bychom neměli zanedbat rozvoj území Na Hájku, tak musíme získat státní dotace v plné výši, protože volné investiční prostředky nemáme,“ sdělil Hanzlík.
„Příjmy obce jsou 11,6 milionů korun, výdaje 14,3 milionů, splátky úvěrů jsou ve výši 543 tisíc korun. Z toho vyplývá celkový dluh obce ve výši 3,2 milionů korun,“ informoval místostarosta o současném stavu obecního rozpočtu.
„Některé dluhy můžeme převést na příští roky, ale nemůžeme jich převést moc. Nedostatek financí byl v minulých letech řešen nestandardními způsoby, dneska už jsme v mezním momentě, kdy už si toto nemůžeme dovolit,“ sdělil obyvatelům Hanzlík.
„Jak to bude se školou?“ vrátil se k předchozí diskusi bývalý starosta Horký.
„Rozhodnutí o škole na tomto shromáždění nepadne. Chtěli jsme seznámit obyvatele Lipnice se současnou situací a vysvětlit, v čem je obtížnost rozhodnutí a proč vůbec uvažujeme například o redukci školy,“ uzavřel místostarosta Lipnice nad Sázavou Marek Hanzlík.

Petr Stránský

9.2.2011





Lipnice nad Sázavou:
Ze současného stavu Lipnice je mi smutno.





To je nadpis článku z Deníku Havlíčkobrodska ze dne 9.2.2011

Obec se dostala již dříve do hledáčku nejen novinářů, ale i rozhlasových a televizních zpravodajů. „Připadáme si jako psanci,“ řekl mi na úvod bývalý starosta Ladislav Horký, který se společně s bývalým místostarostou Jaroslavem Prokšem rozhodl na zveřejněné skutečnosti reagovat. Oba jsou novým starostou Bláhou označeni jako podezřelí z administrativních pochybení při správě svěřeného majetku. „Je mi z toho smutno, že si neumíme naše lipnické problémy vyřešit mezi sebou, ale už se musíme bránit,“ řekl Horký.

Zmínil jste, že se z vás stali psanci…
„To si ani neumíte představit. Přitom já žiju na Lipnici padesát let, Jaroslav Prokš šedesát let. Jsem popotahovaný v tisku, rozhlase i v televizi, dvacet let pracuji pro obec a teď ,abych chodil kanálem. Je hrozné slyšet od známých, od přátel nebo dokonce od vlastních dětí, že Horký s Prokšem vytunelovali obec. “
Prokš: „Je to hrozné, když se dočtete o tom, že falšujete doklady, že zkreslujete údaje finanční hospodaření obce a vodíte místní lidi za nos. „ Žijeme tady dlouho. Minimálně od roku 1970 jsme se podíleli na velkých stavebních akcích, jako například budování obchodního střediska, přístavbu nové školy, rekonstrukci obecné školy s přestavbou na byty a zdravotní středisko, vše v akci „Z“. Navázali jsme v uplynulých dvaceti letech na tyto akce novými. Nové vedení neudělalo ještě pro obec nic.“

Jak dlouho již působíte v komunální politice?
„Už od roku 1990 a pořád jsem obec směřoval dopředu. Starostou jsem byl posledních osm let. Lipnice není jednoduchá obec. Je tu trvale hlášených asi 650 obyvatel, ale přes léto je jich tu více než dvakrát tolik. Vždy jsem všechno dělal s cílem, aby se obec rozvíjela. Všechno, co se vybudovalo, je nyní buď špatně, nebo se o tom nemluví.“

Můžete uvést příklad?
„Zateplení školy za 5,2 milionů, plynofikace obce za 17 milionů, dům pro seniory za 9 milionů, tři etapy rekonstrukce náměstí celkem za 21,5 milionů, rekonstrukce místních komunikací za 3,5 milionů, obecní domy a zóna technické vybavenosti U Hradeb za 7,5 milionů, rekonstrukce silnice za 7 milionů, sociální zázemí pro obec a školu za 3,8 milionů a příprava výstavby Na Hájku za 2,1 milionů včetně nákupu pozemků.“

Jestli dobře počítám, tak jsme se dostali skoro na 80 milionů korun.
„Ano, přesněji je to 76,8 milionů korun. Tolik peněz jsme dokázali do obce přivést během osmi let. A teď, jako by někdo mávnul kouzelným proutkem, lidé na všechno zapomněli. A nejvíc mě mrzí, že se teď o Lipnici píše negativně, protože tím všechno, co jsme tu vybudovali, přichází vniveč. Máme tu zateplenou funkční školu, kterou je potřeba udržet, připravili jsme výstavbu pro nové obyvatele, kteří se sem chtějí přistěhovat, ale teď nové vedení chce školu zrušit a stavět se také zřejmě nebude. Jenomže lidé potřebují, aby tu fungovala škola, doktor, pošta a nějaký obchod. Když tady tyto služby nebudou, tak bude mít obec opravdu vážné problémy.“

Nejsou současné finanční problémy způsobené nezaplacenými závazky?
„Ale s těmi jsme se potýkali také. S finančními problémy jsme se prali celých osm let, ale nikde jsme je nemedializovali. Z plánovaných daňových příjmů jsme dostávali v posledních letech kvůli krizi o cca dvacet procent méně.“
Prokš: „Když jsme v roce 2002 přebírali obec, tak jsme tam také mimo jiné měli neuhrazenou fakturu za 2,1 milionu korun za přípravu plynofikace, kterou nám bývalé vedení obce nechalo v zásuvce stolu, bez vědomí zastupitelstva. Také jsme mohli z toho dělat velký problém, ale my jsme si vzali úvěr - a také nám jej banka nechtěla poskytnout. Ještě jsme přebírali vnitřní dluh obce s financováním rekonstrukce veřejného osvětlení části Kateřinka za cca 700 tisíc korun. Nyní si Bláha myslí, že jsme prošustrovali peníze, ale my jsme na tom byli v roce 2002 stejně. Až udělají tolik práce jako my, pak mohou něco říkat.“

Ale proč jste od loňského března neplatili za odpady, osvětlení nebo autobusovou dopravu?
„Tyto služby byly vždycky placeny, až v březnu jsme projednávali opoždění plateb, protože jsme počítali s tím, že se v létě budou prodávat pozemky Na Hájku, což bylo součástí schváleného rozpočtu. Přestože už realitní kancelář měla na tyto pozemky rezervace, nynějšímu vedení se podařilo výstavbu zastavit. Definitivně jsme se se spoluinvestory stavby z důvodu změn v připravované dokumentaci pro územní rozhodnutí závazně nedohodli na finální ceně za metr čtvereční pozemku. Předpokladem byla cena ve výši kolem pěti set korun za metr čtvereční. Nicméně věřím , že nové vedení učiní maximum proto, abychom na Lipnici měli nabídku stavebních parcel.

Současný místostarosta poukazoval na velkou režii úřadu, vysoké cestovné, velké výdaje za mobily, počítače…
„Získat pro obec za osm let skoro osmdesát milionů navíc, mimo rozpočet, to znamená něco objezdit a něco pro to udělat. Já jsem pravidelně býval téměř co týden v Praze a dojednával jsem na ministerstvech finanční prostředky. Pokud jde o počítače, tak jeden mi někdo hodil na zem při osobním konfliktu. Druhý mi vyhořel při bouřce asi před dvěma lety.“ Prokš: „Při takovém množství práce je pochopitelné, že je nutné jezdit a telefonovat. Za osm let jsou tu stavby za osmdesát milionů, a tomu přiměřené jsou výdaje na cestovné a telefony.“
Horký: „Vedl jsem koordinaci výstavby celkem náročných staveb, na které třeba v jiných městech jsou najímáni odborníci či stavby zajišťují profesně zdatní úředníci. Přitom jsme na mzdách ušetřili přes milion korun.“

Můžete být konkrétnější?
„Chtěl jsem si udržet profesní znalost, jsem stavař, a proto jsem funkci vykonával jako neuvolněný starosta, tedy při svém zaměstnání. Za osm let se díky tomu uspořilo 1,3 milionu korun z obecní pokladny, protože já jsem vedl obec jen za odměnu ve výši cca třináct tisíc měsíčně. S finanční situací Lipnice jsme se potýkali dlouho, ale pořád jsme to zvládali. Teď snad půjdeme asi bručet…“

Jak na vás zapůsobilo policejní vyšetřování?
„Bylo to hrozné. Jednou ráno mi zazvonili u dveří dva chlapi od policie a chtěli, abych jim okamžitě vydal počítač. To se mnou samozřejmě zalomcovalo, protože jsem v něm měl také soukromé věci. Navíc s námi všichni jednají, jako bychom už byli odsouzení. Ostatní zastupitelé nás už hodili přes palubu. Přitom zodpovědně vím, že kdyby zůstal ve funkci starosty někdo z našich koaličních stran, tak by obec fungovala dál i bez tohoto mediálního handrkování. Já osobně už jsem na to vést obec sílu prostě ztratil. “

Trestní oznámení se týkalo dokumentace kolem zázemí u sportoviště, který stavební úřad zakázal v roce 2008 používat.
„Zákaz byl kvůli kolaudačním závadám, které bylo obtížné v termínu odstranit, odstraněny následně byly. Tedy nehrozilo nikomu nebezpečí. Ten zákaz tam byl, to je pravda …“

Současný starosta vás podezřívá, že jste vyrobil falešné kolaudační rozhodnutí.
„Nemohu se k tomu vyjadřovat, protože jsem kvůli tomu prošetřovaný. A nejen já, ale celé bývalé vedení obce. Řeknu k tomu jen tolik, že obec nemusela žádné finance vracet.“

Na radnici padala také slova, že jste si brali peníze z pokladny.
Prokš: „Obvykle nám dávala peníze sekretářka, ale když jsme si je brali sami, tak jsme jí tam nechali potvrzení, že jsme si vzali třeba dva tisíce a když jsme přinesli doklad, tak se zaúčtoval. Všechno klapalo.“ Horký: „O nějakém zkreslování ekonomických údajů nemůže být řeč. Každý rok proběhly dvě kontroly z krajského úřadu. Navíc jsme měli delší dobu najatu nezávislou auditorskou firmu, která prováděla další dvě kontroly ročně. Takže není pravda, že bychom něco zkreslovali.“

Teď stojí obec před problémem, kde najednou vzít chybějící tři až čtyři milióny. Údajně jste měli porušit úvěrovou smlouvu, proto teď banka už obci nechce půjčit.
„Tak si obec může půjčit u jiné banky.“

Ale to je porušení úvěrové smlouvy.
„To je možné. My jsme v minulosti stáli před obdobnou situací, že buď si na pozemky Na Hájku půjčíme, nebo už je nekoupíme vůbec. Otevření nového úvěru tehdy odhlasovalo zastupitelstvo.“

Ale dalším úvěrem se můžete dostat do problémů s bonitou vůči bance, se kterou máte uzavřenou smlouvu.
„Když bance řeknete, že půjdete s účtem k jinému bankovnímu ústavu, tak přestává být problém. Současné vedení si může vzít úvěr u jiné banky, či osoby . Nebo mohou prodat aktiva.“

Jaká například?
„Já nechci současné vedení k něčemu navádět, mohou něco prodat, je tu spousta možností. Třeba by stačilo podporovat podnikatelské aktivity v obci. Například z fotovoltaické elektrárny mohlo každý rok přitéct do obecní pokladny více než tři sta tisíc korun. Měla stát vedle zemědělské farmy na kraji obce, v blízkosti je kravín, siláže, z hradu by nebyla vidět. Také jsme měli v územním plánu vymezené místo na golf, které by lidem přineslo pracovní příležitosti. Návrh byl odsouhlasen i ministerstvem životního prostředí, ale Bláha s Hanzlíkem s tím měli problém, takže jsme ho nakonec museli z územního plánu vyškrtnout. Poslední dva roky jsem ztrácel sílu.“

Jak jste tedy zvládal vedení obecního úřadu? Bylo to až tak zlé?
„Nedělalo mi to dobře na psychiku. Když něco připravujete a někdo jde proti tomu, pak připravíte něco jiného a zase to někdo napadne, a děláte to navíc při zaměstnání ve svém volném čase, tak je to velká psychická i fyzická zátěž. V roce 2009 jsem navrhl zastupitelstvu svoji rezignaci. Nabízel jsem funkci Leoši Bláhovi, ale ten ze zdravotních důvodů odmítl. Koaliční zastupitelé tehdy řekli, že když odstoupím já, odstoupí také. Půl roku by mohl obec vést místostarosta, ale pak by přišla úřednická správa. To je skutečně krajní řešení. Ale ztratil jsem vnitřní sílu. Navíc na mě bylo několikrát podáno udání. Na policii, na krajský úřad, na odbor kontroly, na stavební úřad, dokonce i na ministerstvo. To člověka opravdu unaví…“

Jak vidíte finanční budoucnost Lipnice?
„Nevidím ji příliš růžově. Poslední roky se střetávaly dvě koncepce. Zatímco naše vedení se snažilo o rozvoj obce, Bláha s Hanzlíkem a ostatní v opozici rozvoj brzdili, zpochybňovali veškeré investiční akce. Marek Hanzlík coby rozený památkář nechce podnikatelské aktivity. Oba hlasovali proti výstavbě Na Hájku. Proti stavbě fotovoltaické elektrárny vystoupil Marek Hanzlík a využil všech možností, aby tady nebyla. Vadilo jim golfové hřiště, napadali územní plán, kritizovali rekonstrukci náměstí.“

Co bude s Lipnicí dál?
„Z toho, co vím, nemůže současné vedení bez nějakého nestandardního řešení postavit schvalitelný rozpočet. Jsem nešťastný z toho, že se teď o Lipnici mluví v médiích negativně. Jako by se najednou na naši osmiletou práci zapomnělo. Za námi jsou vidět výsledky, ale teď na nás někdo neustále plive. Myslím, že vím, kam obec směřuje, a z toho je mi opravdu smutno. Ale pravdou je, že s bývalým místostarostou nevíme všechno, neboť nám nejsou jako nynějším zastupitelům sdělovány informace. Chápeme to jako diskriminaci, jejíž neoprávněnost budeme dále řešit, třeba i s Policií České republiky. “

Petr Stránský

28.1.2011





Lipnice nad Sázavou:
Nejmenší devítiletka na Vysočině v ohrožení.





To je nadpis článku z Deníku Právo ze dne 29.1.2011

Zadlužená obec musí kvůli nedostatku žáků omezit provoz, učitelé se obávají nejhoršího. Nejmenší devítileté základní škole v kraji v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku hrozí omezení výuky. Škola se dlouhodobě potýká s nedostatkem žáků.
Fungování jí zatím zajišťuje výjimka ministra školství, na základě níž ale musí ztrátovost školy dokrývat obec. Tu však drtí mnohamiliónové dluhy spojené s minulým vedením a vydržovat školu s pouhými 68 žáky už si nemůže dovolit.
"Samozřejmě bychom chtěli, aby škola dál fungovala, ale ročně nás stojí přes 1,5 miliónu korun, což je pro nás v naší situaci neúnosné. Ekonomický tlak na obec je velký a neuhrazené pohledávky musíme řešit," konstatuje starosta Leoš Bláha.
Zachovat školu v původním rozsahu podle něj zřejmě nelze. Jednou z variant je od příštího školního roku zachovat alespoň I.stupeň. Škola se zatím k chystaným krokům obce nechce blíže vyjadřovat. Podle jednoho z nestorů školy Františka Ročka, který na ní učí přes 30 let, ale varianta omezení provozu k zachování školy nepřispěje.
"Mám obavy, že pokud by byl jenom první stupeň, tak by nám přestala dodávat děti např. Krásná Hora, protože aby děti dodávali do čtvrté nebo páté třídy kvůli jednomu roku je celkem nesmyslné a budou je posílat logicky raději rovnou do Havlíčkova Brodu nebo do Světlé," Míní učitel, který má obavy, že se pak škola v budoucnu uzavře úplně. S nedostatkem žáků se škola, respektive obec podle starosty přitom potýká už nejméně poslední čtyři roky, kdy počet dětí každým rokem klesá zhruba o pět procent. "Na to, aby škola byla ekonomicky udržitelná, bychom potřebovali minimálně stovku žáků. Takový počet je ale bohužel v nedohlednu. Potřebovali bychom, aby se sem nastěhovaly rodiny s dětmi, ale za poslední roky se tu podmínky pro výstavbu nevytvořily téměř žádné a počet dětí tak nemá z čeho stoupat," dodal Bláha.
Vedení obce chce řešení situace najít ve spolupráci se školou, ale i s rodiči žáků, kterých by se redukce dotkla. Společné jednání se má uskutečnit příští týden.

Jaroslav Šnajdr

28.1.2011





Lipnice nad Sázavou:
Lipnické Panorama nekončí.





To je nadpis článku z Deníku havlíčkobrodska ze dne 28.1.2011

Měsíčník Lipnické Panorama, který vydává obecní úřad, ani přes finanční potíže neskončí. Potvrdil to starosta obce Leoš Bláha. „Lipnické panorama bude vycházet, nemáme čas roznášet informace jiným způsobem. Děláme komunální politiku pro lidi, takže obyvatelé obce musí být informováni,“ řekl Bláha. „Budeme informovat lidi, až budeme mít jasný pohled na věc, a to záleží na uzavření loňského roku a zároveň na tvorbě nového rozpočtu. Panorama vycházet bude, ale určitě to nebude měsíčně, možná jednou za čtvrt roku nebo jednou za dva měsíce nebo jen občas. Ještě nemáme jasně rozmyšlenou podobu, ale nějaká informovanost musí být,“ přidal místostarosta Marek Hanzlík.



27.1.2011





Lipnice nad Sázavou:
Na Haškovu Lipnici budou lidé muset několik let jenom vzpomínat.





To je nadpis článku z Deníku havlíčkobrodska ze dne 27.1.2011

Tradiční festival Haškova Lipnice se letos, a zřejmě ani v příštích několika letech, konat nebude. „Lidé žijí z tradice Haškovy Lipnice. Svého času to byly veliké festivaly placené ze státní kasy. Jezdili sem výjimeční umělci, všichni na to vzpomínají. Po společenských změnách začali všichni zjišťovat, co je to trh. A najednou zjistíte, že si nemůžete dovolit vozit sem známé herce a baviče, protože je nezaplatíte,“ vysvětluje místostarosta Marek Hanzlík. „Haškova Lipnice pokračovala, i když na ní vystupovali už jen muzikanti okresního nebo krajského významu. Chápu, že lidé negativně pociťují, pokud jim letos tuto tradiční zábavu zrušíme úplně, ale nedá se nic dělat, obec na to nemá peníze,“ sdělil Hanzlík.



27.1.2011





Lipnice nad Sázavou:
Lipnice stojí na rozcestí





To je nadpis článku z Deníku havlíčkobrodska ze dne 27.1.2011

Nové vedení Lipnice nad Sázavou, v čele se starostou Leošem Bláhou, se snaží zachránit obec před krachem.

Osud obce mají v rukou ministerstva a věřitelé, a to kvůli téměř čtyřem milionům korun, které obec dluží různým věřitelům. Nad Lipnicí se také vznáší hrozba možných milionových sankcí za porušení podmínek při čerpání státních dotací.
„Přestože měla obec velké dluhy, žilo si minulé vedení na neuvěřitelně vysoké noze, ať už se jednalo o vysoké částky za cestovné, telefony nebo za počítače,“ řekl současný místostarosta Marek Hanzlík.

Od března neplatili

„Je pro mě nepochopitelné, že bývalé vedení coby správce obce dojde ve svých úvahách tak daleko, že nebude platit za základní funkce, které má obyvatelům zajišťovat, jako je svoz odpadu, veřejné osvětlení nebo autobusová doprava,“ podotkl místostarosta.
Starosta Bláha i místostarosta Hanzlík objevují po svých předchůdcích další nejasnosti. „Zfalšované kolaudační rozhodnutí bylo jen třešinkou na dortu, našlo se i falšování běžných daňových dokladů. Bývalé vedení si například bralo z pokladny peníze oproti nepravým dokladům, objevily se faktury na jednu práci od dvou různých firem, jsou tu i případy, že někdo dostal zaplaceno dvakrát. Naštěstí v tomto případě byly peníze vráceny,“ odkryl Bláha praktiky na obecním úřadě.
„Donedávna jedinými závazky v rozpočtu byly bankovní úvěry, ostatní závazky obec nebrala v potaz. Tím bývalé vedení zkreslovalo účetnictví a reálnou ekonomickou situaci obce,“ uvedl dále místostarosta Hanzlík.
„Na rozdíl od minulých let musíme v letošním rozpočtu počítat se závazky, které obec má. Musíme sestavit vyrovnaný, nebo schodkový rozpočet, ale musíme zajistit finanční krytí. Buď má obec přebytky z minulých let, což v našem případě nepřichází v úvahu, nebo musíme mít zajištěný úvěr,“ posteskl si Bláha.
„Je potřeba pojmenovat a zmapovat, co se tady stalo a vyvodit z toho důsledky a zodpovědnosti. Pokud někdo roky vodil místní lidi za nos, tak se to musí nazvat pravým jménem,“ nebere si servítky Marek Hanzlík.

Banka už nepůjčí

Naděje představitelů obce se upíraly k bankovnímu úvěru. „Hodnota obecního majetku, to je složitá věc, můžeme dát do zástavy třeba náměstí ohodnocené na čtyřicet milionů, ale to banka chtít nebude. Na druhou stranu obecní les je ohodnocen jen vyhláškou, ale to nevypovídá o jeho reálné hodnotě,“ uvědomuje si místostarosta.
„V úterý jsme se domluvili , že musíme okamžitě začít jednat s bankami, za jakých podmínek by se dala půjčit částka alespoň ve výši tří milionů potřebná na splacení všech závazků, které máme, abychom mohli začít z čistého stolu nastavit samozřejmě velmi úsporné financování obecního úřadu,“ nastínil nelehkou budoucnost Hanzlík.
„Nepočítali jsme však s tím, že nesvědomití správcové budou skrývat skutečnou ekonomickou kondici obce za nepravdivá čísla a také, že budou obcházet úvěrovou smlouvu a budou si brát úvěry jinde. A kvůli tomu teď nedostaneme od banky půjčku. Dluhy jsou tak velké, že banka nám už nepůjčí,“ konstatuje Leoš Bláha.
„Budeme jednat i s fyzickými osobami, zda by nám půjčily peníze. Jsou to lidé, kteří mají určitou vazbu na Lipnici,“ doufá Bláha.
Nově zvolenému vedení se podařilo odvrátit alespoň hrozbu pokuty za dotaci na obnovu severní části náměstí.
„V černu loňského roku byla rekonstrukce dokončena, do konce roku měla být vyúčtována na ministerstvo financí včetně zajištění kolaudace. Po nástupu do funkce jsme zjistili, že kolaudace není ani zahájena, byl měsíc a půl před koncem roku, byl to naprosto šibeniční termín. Dotace činila 5,7 milionu korun, pokuta je ve výši sto procent částky a musíte vrátit dotaci. Což by pro obec bylo likvidační,“ popisuje první hrůzný zážitek ve funkci nového starosty Leoš Bláha.
„Neprodleně jsme začali shánět novou projektovou dokumentaci, protože ta skutečného provedení stavby nebyla. Projektant slušně řečeno sdělil, že se jedná o lidovou tvořivost, a že je to věc zhotovitele. Na druhou stranu musím pochválit dodavelskou firmu a zejména stavební úřad v Havlíčkově Brodě za pomoc, takže jsme dokumenty přivezli na ministerstvo 31. prosince,“ popisuje Bláha.

Problémů je více

„Takovéto problémové dotace jsou ještě dvě, každá zhruba za 3,5 milionu korun. Jedna se týká sportovního zázemí, a druhá prodeje domů v lokalitě U hradeb. S pomocí dotace tam obec postavila šest sociálních domů, ale protože se objevily finanční problémy, odhlasovalo bývalé zastupitelstvo jejich prodej. Tak se podařilo přežít jeden rok navíc, ale za cenu porušení podmínek,“ kritizuje Bláha.
„Je zapotřebí najít cestu ven. A to konsolidací a pak rozvojem. Jako člověk, který je součástí vedení obce, jsem zodpovědný primárně za zajištění služeb pro obyvatele. Až toto zajistíme, tak můžeme vykročit dál směrem k rozvoji. Kultura a další zbytné věci musí jít prozatím stranou,“ tvrdí místostarosta Hanzlík.
„Kromě toho řešíme běžné problémy spojené s chodem obce, spolupracujeme při vyšetřování policie, řešíme i záležitosti zděděné, které jsou časově velmi náročné. Není možné tyto záležitosti vyřešit najednou, ale přitom všechny hoří. Podobná stiuace je s dluhy, některé položky zaplatit musíme. Naštěstí velké firmy, byť jim dlužíme poměrně velké částky, je po nás nevymáhají a jednají s námi,“ pochvaluje si místostarosta.
Bývalý starosta obce Ladislav Horký však obvinění rezolutně odmítá. „Nic špatného jsem neudělal a o žádném porušení podmínek nevím. Navíc zastupitelstvo rok a půl řešilo moji osobu a nebylo schopné se na něčem domluvit. Také jsem pociťoval, že někteří chtěli z Lipnice spíše udělat skanzen,“ uvedl už dříve Deníku Horký.

Petr Stránský